45. kongres Intersteno a mistrovství světa ve Vídni

Ve dnech 23. - 29. 7. 2005 se konal již 45. kongres Mezinárodní federace pro zpracování informací INTERSTENO a s tím spojené mistrovství světa v různých disciplinách. Celé akce se zúčastnilo cca 450 účastníků z 31 zemí světa. Soutěžilo se v 30minutovém opisu textu, v korektuře textu, v profesionálním zpracování textu (tzv. Wordprocessing), v těsnopise grafickém i strojovém, v rychlém převádění textu, v cizojazyčném těsnopise a v soutěži korespondence a protokolování.

Velmi početná delegace z České republiky zasáhla prakticky do všech soutěžních disciplin a "posbírala" velké množství medailí. Hlavní zásluhu na tom mají všichni soutěžící na PC (zkratkový systém Zavpis), kteří dokázali mezi sebe do medailových pozic pustit jen několik málo konkurentů.

V hlavní soutěžní kategorii - 30minutovém opisu textu - zvítězila a mistryní světa se stala Ing. Helena Matoušková, Interinfo ČR, která dosáhla minutové rychlosti 832 úhozů. Vynikající výkon podal mistr světa v juniorské kategorii Václav Mikula, Interinfo ČR, který svým výkonem 790 úhozů za minutu již sahá na rychlost 800 úhozů.

V podstatě poprvé byla součástí mistrovství světa soutěž slepých nebo velmi těžce zrakově postižených závodníků z Rakouska, z Německa a z Maďarska. Vítězkou se stala Susanna Köfinger z Rakouska výkonem 431 úh. za minutu.

V kategorii grafického těsnopisu jsme měli - bohužel - jen jedno "želízko v ohni", a to naši nejlepší závodnici Ing. Helenu Janovskou - Bendovou (Český těsnopisný spolek). Přestože byl těsnopisný diktát tentokrát velmi těžký - zabýval se situací v oblasti světového rybolovu - dokázala přesvědčit o svých kvalitách a získala pro ČR bronzovou medaili. Vítězem a nositelem titulu mistr světa se stal Dr. Bernhard Gremmer z Německa, stříbrnou medaili si odvezla Judit Nánásiné Czapári z Maďarska. Všichni tři medailisté dosáhli stejného výkonu, totiž 5 minut kategorie B a o jejich umístění rozhodl tedy počet trestných bodů.

V kategorii strojového těsnopisu zvítězila Ing. Helena Matoušková, Interinfo Praha (systém Zavpis), druhá byla Američanka Patricia Nilsen a třetí Lori Oxley ze Singapuru. Všechny tři úspěšně zapsaly a převedly 5 minut kategorie B. Rozdíl opět tvořily trestné body. Stejného výkonu dosáhly ještě další tři Italky - R. Pirrone, F. Cabiati a A. Senici. Podrobné výsledky všech soutěžních kategorií najdete na www.zav.cz nebo www.intersteno.at.

Velmi zajímavá byla i soutěž v cizojazyčném těsnopise, která je už dlouhodobě součástí světových mistrovství. Celkem se v ní umístilo 12 seniorů a 6 juniorů. Vynikajícího výkonu dosáhl Boris Neubauer z Německa, který soutěžil celkem v 16 jazycích (včetně jazyka mateřského), ve 3 jazycích však překročil povolený limit chyb, takže mu bylo uznáno celkem 13 jazyků. Druhé místo obsadil jeho krajan Bernhard Gremmer s 9 jazyky a jako třetí se umístila Švýcarka Rosemarie Koller - 8 jazyků.

Jen pro informaci uvádíme prvních 10 umístěných (z celkového počtu 48) v hlavní těsnopisné kategorii - těsnopis grafický.

	Kategorie/poč. minut	Počet slabik
1. Bernhard Gremmer, Německo	B5	331
2. Judit Nánásiné Czapári, Maďarsko	B5	350
3. Helena Janovská (Bendová), ČR	B5	344
4. Anna Maria Marino, Itálie	B4	343
5. Erika Kanyár, Maďarsko	B4	326
6. Olaf Rörtgen , Německo	B3	289
7. Torsten Semar, Německo	B3	289
8. Éva Szilvia Horváth, Maďarsko	B3	302
9. Petra Dischinger, Německo	B3	289
10. Beáta Barna, Maďarsko	B3	302
.
.
.
48. Lázslóné Székely, Maďarsko	C3	195

Podobně jako předcházející kongresy i kongres letošní poskytl příležitost k odborným přednáškám.

V prvním tématickém okruhu (Minulost a budoucnost) se kromě historického pohledu na 50 let existence Interstena hovořilo zejména o budoucnosti parlamentní stenografie a vývoji programů automatického rozpoznávání řeči, o ergonomii, vlivu výuky těsnopisu na pravopisnou podobu jazyka, jakož i o problematice užívání PC nevidomými; o české státní zkoušce ze zpracovávání textu hovořil předseda Interinfo ČR Jaroslav Zaviačič.

Ve druhém tématickém okruhu se řečníci věnovali problematice komorní a parlamentní stenografie, a to jak z hlediska prostředků pořizování záznamů pronášených projevů, tak z hlediska jejich efektivity a dosavadních zkušeností s nimi.

Třetí tématický okruh pak poskytl pohled na mezinárodní kontakty a spolupráci Interstena s Čínou, Argentinou a některými zeměmi Afriky.

Na zasedání sekce parlamentních stenografů promluvil o parlamentní stenografii a o budoucnosti těsnopisu u nás vedoucí stenografického oddělení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Pavel Dibelka.

nká